Noc s Andersenem 2009

O akci Klubu dětských knihoven SKIP ČR – Noc s Andersenem 2009

Na letošní pohádkovou Noc s Andersenem už jen vzpomínají v 840 místech střední Evropy, z toho ve 118 slovenských knižniciach a školách, ve 47 polských bibliotékách i ve 3 slovinských místech. Na vlastní kůži si jí letos užilo 28.239 dětí, pro něž program připravilo na 6.811 dospělých organizátorů. Podtržením a sečtením dostáváme 35.050 účastníků, což znamená, že se z jednonočních obyvatel dřívějšího malého Andersenova městečka stalo už město středně velké J. A je to městečko zelené, vždyť v něm roste již tisícovka vzácných pohádkových stromků (druh Fabularius Anderseni), k nimž se nově zazelenají letos 273 zasazené pohádkovníky. Pomáhali je sadit primátoři, starostové, poslanci, herci. Knihovna Jaroměřice píše: „Pan ředitel ZŠ a Brouk Pytlík zasadili spolu s dětmi strom zerav…" Dřešín zase uvádí: „Máme nového kamaráda! Je jím skřítek Ořešáček, nový patron a strážce naší klubovny. Je celý vyřezaný ze dřeva a moc se nám líbí. Ořešáček proto, že naše obec má ořešáky ve svém znaku."

Ze všech 3.360 zpráviček, kde 3.dubna 2009 ožila pohádková Noc s Andersenem, čiší obrovské nadšení, kreativita, nápaditost, krásné myšlenky, které naši akci každoročně provázejí a jejich počet a kvalita rok od roku stoupá. Ačkoli při určení termínu ještě nebylo známo, že Prahu navštíví nový americký prezident a slovenským dětem zasáhnou do nocování prezidentské volby, médiím neuniklo pohádkové dění v knihovnách i školách. Netušily jsme, kolik nápaditého programu, bojových her, divadelních představení, pochodů se světýlky či lampióny, exkurzí do tajemných sklepů i hradů se může odehrát během jediného večera! Netušily jsme, jak neotřele se dají dětem přiblížit jubilea spisovatelů Františka Nepila, Františka Kožíka, netušily jsme, kolik malé i velké havěti si oblékne masky postaviček z knih Ondřeje Sekory. Vždyť např. v Katovicích si zatančili mravenčí tanec a poté začala hodina mravenčí literatury, kdy pohlednými brýlemi všechny zaujala slečna učitelka Světluška Hmyzáková a průběh hodiny plynul svým obvyklým tempem až do doby, kdy náhle vstoupila slečna Beruška ve svém okouzlujícím oděvu a zcela nevinným vysvětlením svého nedobrovolného zpoždění. Příčinou byl prý Ferda Mravenec. Daroval Berušce kočár, ale splašil se koník a proto nemohla přijít včas do školy. Tato výmluva slečnu učitelku tak rozčílila, vždyť kdo do školy jezdí kočárem, že se rozhodla zkoušet tuto hodinu pouze Berušku. Dostala velmi těžkou otázku, co ví o spisovateli Ondřeji Sekorovi. A Beruška toho věděla …

ZŠ Zákolany zase zapojila i místní občany, všichni sháněli různá vydání Broučků. Nejstarší vydání bylo z roku 1942 s ilustracemi A. Morávka. Na výstavě se sešlo šest různých vydání. Broučci je zajímali také po stránce zoologické. Porovnávali tyto údaje s literárním ztvárněním a ilustracemi. Přišli na to, že ilustrátor Morávek vycházel ze skutečné podoby světlušky větší. Zajímavé bylo i zjištění, že světlušky v Japonsku svítí modře. Po setmění při měsíčku se vydali posvítit si na tatínky a dědečky, kteří se v pátek večer scházejí v místní knihovně.... V Šumperku se spáči všech míst sešli v noci v kině, kde hledali a taky našli brouka Pytlíka, bylo to ale pořádné mraveniště! Ferda Mravenec děti provedl večerním městem a cestou se potkali s kamarády z dalších mravenišť. Jen kvůli novojičínským spáčům se otevřelo kino a instruktáž o promítání filmů zažili ve Stříbře. Olomouc – Jungmannova hlásí dílnu ploštice Ruměnice. A jinde Sekoru dotáhli ještě dál, „na besedu přišli amatérští entomologové Zdeněk Vancl a Jaroslav Seifert. Ale nejsou to žádná béčka. Jeden se podílel na zpracování katalogu hmyzu v naší CHKO Broumovsko a po druhém je dokonce pojmenován jeden druh brouka, kterého našel v Himalájích," prozradili z Police nad Metují. V Suchdole nad Lužnicí besedovali s entomologem RNDr. Jiřím Flíčkem a loučí se pozdravem …"nech brouka žít!" V Javorníku se děti vyčerpaly světluškovým bálem, plným nejrůznějších broučků. Pracovníci Českých lesů připravili pro děti noční vycházku do lesa, kde hrály nejrůznější hry, poznávaly zvuky lesa, učily se nebát se v noci v lese.

Ve Dvoře Králové se knihovna přeměnila na vesničku Nepilov. V Žirovnici děti za získané body obdržely Nepilovu poukázku opravňující k nákupu v Nepilově obchůdku :-)). A v Lipníku nad Bečvou inspirováni Františkem Nepilem i knihou Srpen s Bejbinkou si jako hosta pozvali instruktora autoškoly, který s sebou přivezl trenažer, na kterém se vystřídaly všechny děti, což by obrovský úspěch. „Strašpytýlek, Štuclinka i Zachumlánek se stali našimi kamarády," píše Rájec-Jestřebí. V KJM v Brně díky Nepilově knížce Strašpytýlek zase dokázali, že se nebojí vůbec nikoho, snad proto, že se setkali i s paní Tmou… V kostýmu strašpytýlkovských nočních strašidel přišly nocovat děti do Vratimova. V tábor Světlušek, Ještěrek, Poštolek a Veverek se proměnila pobočka A.Šprince olomoucké knihovny KMO. Pět strýčků pozvali do Veselí nad Moravou, jeden z nich byl cukrář, což se jim pak hodilo v plnění soutěžního úkolu ComputerPressu. A v Hradci Králové-Novém Hradci prozradili, že Makový mužíček byl s nimi celou noc až do usnutí, kdy „sypal, sypal na víčka svá maková zrníčka". Kožíkovu pantomimu ztvárnili v ZŠ Horní Němčí, kde nechyběla ani stezka odvahy, při níž děti osvobozovaly duchy žáků, kteří si během svého života nenašli ke knihám cestu a musí to teď po nocích dohánět při svitu svíček…

A vězte, že malí obyvatelé našeho městečka mají i dobré srdce, vždyť na konto prvního dětského hospicu v Malejovicích vybrali 23.012 Kč, děkujeme dětem ze ZŠ Lužice, ZŠ Německo českého porozumění v Praze, ZŠ Rajnochovice, ZŠ Arménská Brno, MěK Čelákovice, KBBB Uherské Hradiště, MěK Heřmanův Městec, MěK Postřelmov, MěK Rtyně v Podkrkonoší, MěK Moravská Třebová, ZŠ K.H.Máchy Doksy, ZŠ Bohuslavice, MěK Kralupy nad Vltavou, ZŠ Třešť, MěK Sedlčany, ZŠ Poláškova Praha 4 ! Tož dovolte citovat z jedné zprávičky Brno-ZŠ Arménská a KJM Lány : „V dílnách jsme kreslili na obaly na knihy, které ušily naše šikovné knihovnice z Lán (a to prosím 200 kusů), vyráběli loutky, skládali puzzle, luštili literární hádanky, skákali přes švihadlo (kolik skoků za minutu), doporučuji, výborné na unavení dětí, chatovali po internetu a samozřejmě kreslili pohledy. Před spaním četli pohádky při svíčkách. Na Malejovice jsme vybrali 5.153,- Kč. Všichni jsme odcházeli ospalí, ale spokojení. Naše pátá Noc s Andersenem se prostě vydařila." Nejen v Doksech bylo ušito mnoho panenek pro UNICEF, v Liberci zase prodávali loňské dětmi malované pohlednice, jejichž výtěžek podpořil Centrum pro zvířata v nouzi při ZOO Liberec. Ale důležitější než čísla a všechny statistické údaje je fakt, že nikde nezapomněli na pohádky, vždyť všude se četlo, zpívalo, hrálo, soutěžilo, chatovalo, žilo, jedlo, spalo – to vše v úžasné pohodě. Nevěříte? Dokládáme výběrem toho nejzajímavějšího, co se kde událo:

Úžasný celodenní program připravili pro všechny děti v Rokycanech – dlouhý světélkující had s lampióny se vinul přes silnici do míst, kde se ještě koncem 18.století popravovalo, kolem šibenice se rojila spousta záhadných postav, divé ženy, oživlé mrtvolky, klekánice, ohnivá žena, nevěsta s nožem v hlavě… po návratu následovala stezka do sklepení knihovny, kde si každý musel vzít svitek potvrzující jeho statečnost.

„V Turnově se pohádkového průvodu a kongresu se zúčastnilo kolem 300 dětí a rodičů, stejně tak stezky odvážného rytíře v Muzeu Českého ráje," píše Eva Kordová. „Doprovázela nás skupina rytířů, která ukázala všem dětem rytířské klání, dobové tance s urozenými paními z řad dětí a soutěže malých rytířů. Vedle rytířů šlo mnoho postaviček z říše pohádek pod vedením krále a královny všech pohádkových i jiných knížek, ožily i postavičky z knížek Františka Nepila, pes Baryk, ale i skřítci Naschválníčci... Na náměstí u starobylé kašny pak všechny pohádkové postavy uskutečnily pohádkový rej pod vedením pohádkové dechovky."

V Plzni pobočky Knihovny města Plzně, Lobzy a Doubravka, zahájily kouzelný večer společným lampiónovým průvodem, který začal v knihovně a zavedl děti na louku sv. Jiří. Tam slavnostně vypustili létající lampióny, připojilo se k nim i mnoho rodinek s dětmi, které v knihovně nespaly. Po návratu do knihovny se spáči proměnili v malé Číňánky pomocí čínského kloboučku, s větším nebo menším úspěchem překonali úskalí jídelních hůlek, vyzkoušeli si umění kaligrafie.

Letos poprvé jsme mysleli i na „nespáče"- tedy děti, které se do knihoven a škol pro velký zájem nedostaly. Spisovatelka Renata Štulcová v návaznosti na společnou četbu kapitolky z ještě nevydané knihy Mojmír. Cesta pravého krále vymyslela soutěž, kterou děti mohly luštit na portálu Alik.cz., kde děti pátraly po tajemném nápisu v hlaholici. Za jejím tajemstvím se malí čtenáři z Uherského Hradiště vypravili do skanzenu v Modré, zde mohli poznat reálie Velké Moravy v povídání brněnského archeologa MZM Luďka Galušky. V Klatovech měli přednášku o historii katakomb a v Uhlířských Janovicích si zahráli na archeology a vykopali kostry dinosaurů. V Lišově pátrali po historii knížecího špitálu. Jak prozradili: „Celá akce mi přivedla do knihovny nové dětské čtenáře, které není snadné v dnešní době internetu získat."

Ve Vyšším Brodě nočně oslavili 750 let od založení cisterciáckého kláštera, s dětmi vyrobili zakládající listinu města i s pečetí a ještě stihli zápolit ve vyhledávání knih.

Bruntálské děti se věnovaly středověku a postavily hrad Knihburg. Ve Rtymi v Podkrkonoší vyrobili pět knih, které pokřtila čarodějnice, za níž šly děti o půlnoci stezkou odvahy. Po čarodějnickém zaříkání „abraka dabraka, ať knihy nejsou na draka", se jistě budou čtenářům líbit.

Každoročně se ukazuje, že podpora zřizovatelů, primátorů, starostů, členů zastupitelstev obcí i měst, ředitelů knihoven i škol je pro organizátory důležitá a považují si jí, což čiší téměř z každého nočního mejlíku. A tak jen namátkou vybíráme… z Pohody v Novém Jáchymově píší, že: „…paní starostka nás všechny přivítala rozhlasem, pak zavítala mezi nás a četla nám u táboráku pohádky pana Nepila, za což jí děti opekly buřta. Když se setmělo, rozsvítili jsme lampióny a za doprovodu dětských písní z místního rozhlasu jsme se vydali na průvod obcí. Někde nás čekali před domy a babičky měly slzy dojetí v očích…" V Letovicích uspořádali soutěžní pohádkové klání, soutěžily děti i radní města, ale děti jejich skupinku drtivě porazily J! A děti v Bystré dokonce vymýšlely nový znak města. Z Petrovic u Karviné napsali: „Jako každý rok nás navštívil pan starosta. Letos nám poutavě vyprávěl o psech loveckých i jiných. U nohou mu ležel pes Baryk, z kterého se vyloupla bývalá žákyně naší školy…" Pohádku Sůl nad zlato přečetl starosta Boskovic dětem v solné jeskyni. Děti ve slovenských Voderadoch překvapil a potěšil pan starosta ohňostrojem, knihovnu ve Slavkově zase navštívil král pohádkového království (pan starosta) a rytíř Knihomol (velitel požárníků). Hasiče letos zapisujeme na mnoha místech, vždyť organizovali pohádkovou noc pro své děti (Český Dub), nebo vypomáhali s programem (Vrchoviny), a např. v Bělé pod Bezdězem hasiči dětem předvedli techniku, zázemí a co se děje při vyhlášení požáru. „…a pak se to stalo," píší ze Bžan. „Přijelo sjednané hasičské auto. Většina dětí jela poprvé…" Podobné zážitky mají také děti z Netolic, kde podpálili a hasili papírovou školu… A nejenom do Českého Těšína dorazili strážníci městské policie: „byli velmi sympatičtí a půjčili nám vysílačky".

Svou návštěvou poctili naše pohádkové městečko v kouzelnou noc spisovatelé, ilustrátoři, herci, zkrátka všichni ti, kteří knihy pro děti tvoří a mají je rádi. A tak jste např. mohli potkat ve Žďáře nad Sázavou spisovatelku Ivonu Březinovou. Jako překvapení pro děti přišla na pražskou Hanspaulku paní Daniela Krolupperová. Spisovatelku Ivu Procházkovou, Petra Fejka a další přivítali v Gymnáziu prof.J.Patočky v Praze, do Brtnice přijela Petra Braunová, VINCENT - vinořské kulturní a vzdělávací centrum Praha Vinoř hlásí vzácnou návštěvu Markéty Zinnerové a ilustrátorky Petry Jelenové, v Bratislavě za žáky gymnázia přišel básník Tomáš Janovic a moderátor literárních relací Jozef Dado Nagy, v Čadci čítal Peter Kubica, v Trnavě vyzpovídali Danušu Dragulovú-Faktorovú a Jána Čápka a ilustrátorku Oksanu Lukomskou. Poděbrady hlásí historicky první setkání Andersena s Michalem Vieweghem, ten dětem předčítal ze svých Krátkých pohádek pro unavené rodiče, které ilustrovala také přítomná Radka Folprechtová, rodačka z Pardubic. Spisovatelka Marka Míková a hudebník Jan Matěj Rak byli nočními hosty pražské ZŠ Brána jazyků. Do Kamenice nad Lipou přivezla výborný borůvkový koláč ilustrátorka Renáta Fučíková a během večera spolu se spisovatelkou Renatou Štulcovou, která s dětmi nocovala v Litoměřicích, pozdravily v poselstvu textem i telefonicky další spáče. V Jičíně si s dětmi a Evou Bílkovou povídal režisér Tomáš Váňa, který zde před týdnem natáčel dokument o Václavu Čtvrtkovi do cyklu pořadů ČT Předčasná úmrtí. Celodenně i nočně naživo vysílal Slovenský rozhlas, kde byl hostem Daniel Hevier. „Deti využili možnosť napísať mu sms a veľmi pochvalne odopsal, že učitelky v pyžamkách sú naj rozprávkou," píší ze slovenského Drienova. Dobšice navštívil polabský literát pan Řehounek, autor ze Slovácka Jiří Jilík besedoval s dětmi místní knihovny v Ořechově a ZŠ Za Alejí v Uherském Hradišti, v Častolovicích četl Josef Lukášek. Ostrava-Chrustova zase uvádí, že kapitolku z knihy Františka Nepila přednesla moderátorka Českého rozhlasu Kateřina Huberová a dále zde četli básník Břetislav Uhlář a spisovatel Miroslav Sehnal. Zdiby hlásí návštěvu ilustrátora Jiřího Fixla a spisovatelky Reginy Andrásové. Z televizního zpravodajství stanice Prima zamávali dětem Lukáš Hejlík a Lenka Janíková. Pražská ZŠ Generála Janouška má patrona knihovny Václava Vydru, který dětem pomohl zasadit pohádkovník a večer předčítal z jeho oblíbené knihy Medvídek Pú, z níž mu četla i jeho maminka Dana Medřická. Knihovna města Ostravy hlásí, že na pobočce Vietnamská četl dětem z knihy Ferda Mravenec držitel ceny Thálie Norbert Lichý. Spisovatelka Marie Kšajtová zase znala osobně Ondřeje Sekoru a o něm i o práci dramaturgyně večerníčků dětem vyprávěla, když navštívila v pohádkovou noc své rodné Nepolisy. A tak jako vždy, na všechny se nedostalo (v našem výčtu chybí např. ilustrátorka Galina Miklínová, spisovatelky Iva Vávrová, Míša Burdová a Lenka Lanczová, loutkář Pavel Putna, herci Slezského divadla, Zlínského divadla, Slováckého divadla i divadla ŠÍRO-šílení rodiče nebo SUD ze Suchdola nad Lužnicí, holešovského divadla Hvizd, dvě houslistky z Teplické filharmonie hrály v Trmicích…). A další vzácné noční návštěvy VIP dokumentují už jen kroniky knihoven i škol.

Mezi celebrity nejvyhledávanější patřil již tradičně sám Hans Christian Andersen. Toho potkaly děti ve skladišti knih Českého rozhlasu v Praze, který letos až do půlnoci vysílal pohádky v Rádiu na polštář. Seznamovací večírek s panem Andersenem proběhl také např. v knihovně Kujavy, kde m.j. skládali Andersenův portrét. Za Andersenem putovali pionýři ze Zborovic. Na utajeném místě na jeho památku děti zapálily 19 svíček na kostelních schodech v Častolovicích. Ve Štětí pouštěli anderseňácké vory po Labi. A duch Andersena se zjevil v nejen v Praze-Vinoři na místním hřbitově. Víte, co mají spoječné H.Ch.Andersen a Rumcajs? Přišli na to v Dolní Poustevně, když si povídali o Andersenovi a společně pak četli Čtvrtka (proč zrovna tento výběr? Rumcajs byl švec stejně jako tatínek Andersena). „Keďže mal tento rok pán Andersen na svojej nočnej ceste viac ako 800 zastávok, nechceli sme ho dlhšie zdržiavať, a tak sa s nami ešte před polnocou rozlúčil," prozradili nám z Bratislavy. Zkrátka, jak napsali z polských Biskupic: „Bohaterem wieczoru byl sam Pan Andersen." A do Plané nad Lužnicí, kde si vybrali téma Ošklivého káčátka a handicapu, málem nedorazil. Tak se velmi strachovali a museli improvizovat, neb „Andersen nám cestou z Prahy uvízl v zácpě na dálnici..."

V řadách těch, kdož četli dětem pohádky, nechyběli ani senioři, např. ve Vědomicích pro ně hráli divadlo. S pohádkovou babičkou a dědečkem soutěžili v Sedlčanech, děti v Babicích zase navštívily dům s pečovatelskou službou, kde jim babička Kolářová četla své pohádky a básničky. V Krnově zase přivítali seniory z domova důchodců, a jak hlásí Babyka Babice nad Svitavou: „Košiláček Makový mužíček darován dětmi skutečné babičce. STOP. Babička, kamarádka Františka Nepila, předala to nejcennější, co měla. STOP"

„Noc s Andersenem se konala na různých místech v České republice už podeváté a letos už potřetí také pro neslyšící a nedoslýchavé děti! A kde? V knihovně Informačního centra o hluchotě Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. v Praze ve Stodůlkách a v knihovně Jazykového centra Ulita v Praze Radlicích." Také z Rakovníka píší: „Cestovali s námi po městě, hráli hry a zpívali kamarádi z Domova Ráček (denní stacionář pro mentálně postižené) = 15 nádherných lidiček…"

Ale nocovaly s námi, považte, celé školy! „Bylo nás celkem 17, z toho 13 dětí z naší školičky (máme 14 dětí na škole), z toho dva přišli po nemoci, aby jim noc neutekla…" píší z Dolan. A kontrují z Albrechtic v Jizerských horách: „Jsme malá obec se školičkou, kterou navštěvuje 27 dětí. Celkem spalo 22. Na dobrou noc jsme si zazpívali ukolébavku."

Naše akce k podpoře dětského čtení je motivační i pro meziknihovní i meziškolní či mezinárodní spolupráci, jak to dokazují další postřehy: V Rychnově nad Kněžnou spojovalo čtení národy, kromě český dětí zde nocovalo 16 polských školáků. Děti knihovny Vlčice navštívily knihovnu v Uhelné, pekli výborné buchty honzovky, ty pak svázali do ranečku a vyrazili zpět na cestu do Vlčic. Mokrá-Horákov hlásí kromě svých čtenářů také 8 spáčů z Modřic i s paní knihovnicí, za nimiž dorazil o půlnoci kouzelník a málem začaroval i knihovnu… Z Lanškrouna si pochvalují: „Společný projekt Blíž k sobě ve společné Evropě byl úspěšný, a tak jsme mohli prožít česko – polskou Noc s Andersenem, kterou jsme do něho také zařadili vztyčením české, polské vlajky a vlajky Evropské unie a předáním klíče od školy dětem. Do knihovny v Kostomlatech pod Milešovkou dorazily dvě skupiny ze spacích míst ve Bžanech a kostomlatské základní školy, společně si připili rychlými špunty.

V Pavlovicích zase spěchali na Skype, aby přečetli proszkowákům polskou pohádku v polštině a od nich vyslechli naši v češtině. Krásná zábava pro obě strany. O půlnoci si vyměnili zážitky s Prószkowem, vyslechli si od nich sborovou modlitbu na dobrou noc a už se neslo ztemnělou knihovnou AHÓÓÓJJJ. Všechno s nimi prožíval od začátku starosta, který přivítal děti z Prószkowa a o půlnoci se rozloučil se všemi zase polský představitel jejich obce. Také z Neratovic hlásí mezinárodní čtení - kromě četby v češtině a slovenštině zazněly i úryvky díla v italštině a polštině.

Komárno: „Naše podujatie bolo dvojjazyčné, čo znamená, že tu boli deti zo slovenských škôl aj z madarských škôl, ktoré sú na území nášho mesta. Hrali a zabávali sme sa spoločne, iba na chvíľu sme sa rozdelili, ked nám prišli čítať rozprávku páni herci z Jókaiho divadla v Komárne, ktorí prečítali rovnakú rozprávku v oboch jazykoch." A nejenom český Čtisibrýl Ušatý zkouší děti, slovenským zase po jeho vzoru čítá Čítajbrýľ ušatý.

Zcela ojedinělý projekt vznikl ve Francouzském institutu v Praze, kde divadelní představení Prodavačka zápalek inspirované H.Ch.Andersenem a povídkou A.P.Čechova Spát, jen spát uvedla ve francouzštině pro děti od šesti let divadelní společnost José Manuel Cano Lopez a po představení pokračoval večer besedou s herečkou a režisérem v mediatéce Francouzského institutu. Pohádky neznají hranic, a tak divadelní představení Dievčatko so zápalkami ve slovenštině mohli shlédnout i spáči Veľkého Krtíše. V Jihlavě divadelní soubor ve složení knihovnic a jejich potomků sehrál ruskou pohádku Mrazík.

„Now we are creating a show for Saturday morning – we have an event for parents, press, national tv station and others, we show them what we have done truth the night…" prozradili ze slovinské Radovljice. „We read a lot so we will do it again," píší paní učitelky z Kočevje.

Nocování na vlastní kůži zažily obě autorky knihy Mojmír. Cesta pravého krále, spisovatelka Renata Štulcová i ilustrátorka Renáta Fučíková, každá v jiné knihovně (a to v Kamenici nad Lipou, druhá v Litoměřicích), obě nocujícím dětem v průběhu večera telefonovaly a poslaly jim poselství, z něhož vybíráme: „Je úžasné, že právě dneska se nemusíme s knížkou schovávat pod dekou a svítit si tam baterkou, ani čekat a poslouchat, jestli už máma nešla spát a pak zase tajně rozsvítit – aby nám neutekl ani kousek z toho rozečteného napínavého příběhu. Jsme všichni pohromadě, děti i dospěláci. Všichni, kdo rádi čteme, všichni, kdo máme rádi písmenka vytištěná na papíře, doplněná obrázky a svázaná v pěkné knížce… A tak tedy dobrou noc a všechny knížky na pomoc!!!" Obrázek z nevydané knihy ozdobil také speciálně vydané pohlednice, které v nákladu 30.000 vydal a rozeslal SKIP ČR.

„Noční čtení měli ve své režii tatínkové, kteří našim zakukleným broučkům přišli přečíst pohádky. A potom už broučkové spali a spali a spali…" píší z Želetic u Kyjova. Z Rokytnice v Orlických horách prozradili, že „kolem jedné po půlnoci došlo na společné čtení o Mojmírovi – nádhera – ovšem děti jsme učetli k spánku, takže nikdo z nich neví, jak to dopadlo." Podobně dopadla jedna nejmenovaná paní knihovnice z Rožnova, která usnula při četbě Legendy o pistolnici Murphyové, ale děti bděly…J „Letos jsme měli malé děti, někteří spali bez maminky úplně poprvé. V knihovně jsme pak četli první část Mojmíra a pak jsme si - považte! - mejlovali s panem děkanem Peňázem, předsedou Matice Velehradské…" píší z Borů.

Noční spáči jako první letos mohli po půlnoci hlasovat v anketě Kniha mého srdce. Cestu k pokladu v Josefově Dole dětem otevíralo kouzelné říkadlo: „Kniho, kniho mého srdce, přečtu si tě až do konce. Ať jsi tenká nebo tlustá, ať je den nebo tma hustá…" A i letos mohla být udělena Cena nočních spáčů – už víme, že ji dostala kniha Pavla Šruta a Galiny Miklínové Lichožrouti, která je mezi dětmi velmi oblíbená, tak např. V Lokti také zaznamenali zvýšený počet licháčů, a spisovatel by se možná divil, co se stalo se zlodějem ponožek. Přímo detektivně pátrali a našli jeho skrýš s ukradeným lupem, a protože se brány království Librinie otvírají až zase příští rok, tak celý pytel licháčů nechali v knihovně v Lokti, kam můžete přijít i všichni vy, které Kudla také okradl, vybrat tu svoji ponožku do chybějícího páru.

Knihovna Jevíčko si pro letošní noc stanovila cíl předat děti rodičům zdravé a udělat všechno pro to, aby se jim večer líbil. A jak píší knihovnice Stáňa a Pavla: „Noc s Andersenem je jedna z nejnáročnějších akcí pro děti. Fyzicky i psychicky. Ale také jedna z nejkrásnějších. I pro unavené pořadatele. Nedá se to vysvětlit: spíte na zemi, na starosti klubko dětí, které když se nebaví, tak to zjistíte velmi brzy, jste unaveni jako čerti, ale stojí to za to. Máme připravený centrální program, ke kterému se můžete připojit, ale také nemusíte ... nikdo vás k ničemu nenutí. Když jsme se ráno loučili, tak děti hodnotily večer jako super, strašně se jim líbil jen škoda, že musely jít tak brzy spát. Než se rozešel náš realizační tým, řádně jsme se pochválili, pět minut si v tom libovali, jak jsme šikovní. A tu šestou minutu už to byla minulost a připravovala se další akce. A pokud by někdo z vás chtěl okusit zač je toho loket, tak jako my nespaly stovky kolegů po celé republice. Vyzkoušíte si jaký je rozdíl připravit program na hodinku, odpoledne a jak to vypadá, když máte na krku celou noc. Chtěla bych složit velkou poklonu všem, kdo se zúčastní Noci, myslela jsem si, že vás přizvu k jednomu večeru, ale předat se nedá. Musí se zažít. Ona je to totiž skutečně kouzelná Noc s Andersenem."

A když všude uvádíme, že naše akce k propagaci čtení dětí je společná, nesmíme zapomenout s poděkování na všechny ty, kteří pomáhají jejímu rozletu – kromě Klubu dětských knihoven a SKIP ČR, Národní knihovny ČR, MK ČR nesmíme zapomenout na Spolok slovenských knihovníkov, Český rozhlas, Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, Národní pedagogickou knihovnu Komenského, Deník.cz, Lanius s.r.o., nadatelství Euromedia Group, Slovart, dále pak Alik.cz, Čítárny, Webpage.cz, Computerpress, Mateřídouška, Sluníčko i dalším zde nejmenovaným... Všem za 35 tisícové městečko ze srdce upřímně děkujeme! A naše díky a veliká poklona patří také tisícům organizátorů v městech i obcích střední Evropy, bez nichž by devátý ročník nebyl úspěšný. Jako každoročně začínáme evidovat čtecí místa pro příští ročník. A společně s dětmi ZŠ Zahrádky v Roztokách voláme:

Každý rok tu mají svátek,

knížky slaví svoji noc.

Každý rok pohádky čteme,

Těšíme se moc a moc…

„Mějte se krásně a Andersen 2010 je k nám zase o den blíž J" citujeme ze zprávy ZŠ Komenského v Českém Těšíně. A dodávají za nás za všechny ještě z Benešova: „Celou dobu vládla dobrá nálada, dali jsme si navzájem krásný čas a nejen díky pohádkám jsme se měli pohádkově."

Z Vaší a naší mejlové pošty vybraly Hana Hanáčková a Mirka Čápová, L.P.17.4.2009

A ještě bylo napsáno…

Naše bezprostřední ohlednutí za devátým ročníkem pohádkové Noci s Andersenem píšeme jen několik málo desítek hodin poté, co společná akce Klubu dětských knihoven SKIP poslala děti domů dospat vše to, co zažily v noci spolu s nadšenými propagátory dětského čtení ve více než 839 místech střední Evropy. Naše první hlášení není a nemůže být kompletní, neboť z mnoha knihoven, škol, ústavů, družin, zájmových oddílů i sdružení zprávy ještě čekáme. Přesto nám dovolte uvést pár postřehů, na které by se mohlo později zapomenout.

Je prima, že se v akci k podpoře dětského čtení dokáže spojit tolik různých organizátorů, je dobře, že se neseparují zvlášť knihovny, školy, či jiné instituce, a z každé zprávičky čiší pocit lidské pospolitosti i chuť se podělit o nápady. Díky za ně, vždyť i letos jsme mohli stáhnout z elektronické konference Andersen k vlastnímu použití mnoho připravených soutěží i kvízů, vyrobených plakátků. Každoročně také využíváme nabídky Národní pedagogické knihovny Komenského a dětem nabízíme možnost hlasovat v jedné z kategorií v anketě SUK Čteme všichni. Ještě nevíme, zda i letos bude udělena Cena nočních spáčů, přesto NPKK děkujeme. Letos navíc poprvé naši noční spáči mohli po půlnoci jako úplně první zahájit Knihu mého srdce. Děti v tu dobu už asi spaly, ale hlasy dětí opravdu odešly, o čemž jsme se mohli přesvědčit v živém televizním vysílání ČT, kde z virtuální knihovničky blikaly názvy dětských knih. Děkujeme všem dospělým, kteří pomohli! Děkujeme za mediální podporu SKIPu a Národní knihovně ČR, Spolku slovenských knihovníkov, díky si zaslouží také Český rozhlas, Rádio Slovensko za vysílání určené široké veřejnosti.

Pro letošní společné virtuální čtení na dálku byla vybrána kapitola z dosud nevydané knihy Mojmír. Cesta pravého krále od Renaty Štulcové a ilustrátorky Renáty Fučíkové. Knihou byla motivována i elektronická soutěž, která letos poprvé byla určena i nenocujícím dětem. Podle autorky ji připravil dětský portál Alík a m.j. děti pátraly po tajemném nápisu v hlaholici. Za jejím tajemstvím se děti z Uherského Hradiště vypravily do skanzenu v Modré, zde mohly poznat reálie Velké Moravy v povídání brněnského archeologa MZM Luďka Galušky.

Z Rokytnice v Orlických horách napsali: „...o půlnoci se začaly dít věci! Postavy, duchové, či skřítci ...co si kdo umí představit...začali ožívat, pak už jsme si vlezli do spacáků. Kolem jedné po půlnoci došlo na společné čtení O Mojmírovi - nádhera - ovšem děti jsme učetli k spánku, takže nikdo z nich neví, jak to dopadlo." A jak píší Bory: „letos jsme měli malé děti, někteří spali bez maminky úplně poprvé. V knihovně jsme pak četli první část Mojmíra a pak jsme si - považte! - mejlovali s panem děkanem Peňázem, předsedou Matice Velehradské…"

Obě autorky knihy Mojmír. Cesta pravého krále také opravdu zažily nocování s Andersenem, každá v jiné knihovně (a to v Kamenici nad Lípou, druhá v Litoměřicích), dětem v průběhu večera telefonovaly a poslaly jim poselství, z něhož vybíráme: „Je úžasné, že právě dneska se nemusíme s knížkou schovávat pod dekou a svítit si tam baterkou, ani čekat a poslouchat, jestli už máma nešla spát a pak zase tajně rozsvítit – aby nám neutekl ani kousek z toho rozečteného napínavého příběhu. Jsme všichni pohromadě, děti i dospěláci. Všichni, kdo rádi čteme, všichni, kdo máme rádi písmenka vytištěná na papíře, doplněná obrázky a svázaná v pěkné knížce… A tak tedy dobrou noc a všechny knížky na pomoc!!!" Obrázek z nevydané knihy ozdobil také speciálně vydané pohlednice, které v nákladu 30.000 vydal SKIP, který zaplatil i poštovné k odeslání pohledů.

Také další spisovatelé, ilustrátoři i herci svou přítomností podpořili čtení pohádek, za všechny uvádíme Ivonu Březinovou, Markétu Zinnerovou, Petru Jelenovou, Michala Viewegha, Lukáše Hejlíka, za slovenské jmenujme alespoň Daniela Heviera, Tomáše Janovice, Gabrielu Futovou, Petera Kubicu. Ti všichni také představili dětem knihy svého srdce. Jinde si zase připomínali výročí spisovatelů, kteří už nemohou být s námi (Ondřej Sekora, František Kožík, František Nepil) a dovolte nám citovat, jak např. píše Horšovský Týn: „Díky vyplněnému testu jsme se za doprovodu skupiny historického šermu Samotáři dostali do prostor horšovskotýnského zámku. Po zajímavé prohlídce na nás čekali dva vzácní hosté hraběte Trautmansdorfa, Hans Christian Andersen a František Nepil. Jejich společné setkání bylo možné jen tuto pohádkovou noc.." A ještě jeden příklad z polského Suszece: „Dzieci zaszczycił swoją obecnością sam pan Andersen, który na początek przeczytał jedno z opowiadań zawartych w książce F.Nepila (Ja,Bari i bocian), a następnie wspólnie z dziećmi przygotowywał bajkowy posilek."

„Jako každý rok nás navštívil pan starosta. Letos nám poutavě vyprávěl o psech loveckých i jiných. U nohou mu ležel pes Baryk, z kterého se vyloupla bývalá žákyně naší školy. Kde se vzali tu se vzali přišli Naschválníčci..." píší z Petrovic u Karviné a my se radujeme, že také starostové a další představitelé měst a obcí pomáhají připravit dětem nezapomenutelné zážitky. Zvláště v malých obcích se daří zapojit i příslušníky policie či místní hasiče, za všechny jmenujme Duchcov, Český Dub, Bělou pod Bezdězem či Netolice : „podpálili jsme papírovou školu, následovala jízda hasičským autem a opékání buřtů. Před půlnocí jsme se vydali na tajuplnou stezku odvahy do podzemí města se strašidly."

Na památku pohádkového večera i k oslavě svátku pohádek a narození dánského pohádkáře se sázejí stromky, které ve střední Evropě tvoří už pomyslný pohádkový les a radujeme se z každé nové sazeničky, tak jako např. ze slovenských Voderad, kde „za pomoci uja záhradníka zasadili čarovný strom Rozprávkovník. Deti sľúbili, že mu budú pravidelne chodiť čítať rozprávky, aby rýchlo narástol. Medzitým sa vrátil pán starosta s prekvapením –priniesol deťom ohňostroj, čo deti fakt prekvapilo a veľmi potešilo."

I výročí Ondřeje Sekory inspirovalo řadu knihoven i škol, např. Chroustov píše: „Měly jsme tu přeberuškováno" nebo z Rožnova pod Radhoštěm prozradili: „Děti si oblékly do "sekorova" - nejvíce bylo Ferdů Mravenců a Berušek. Dokonce nás svou návštěvou poctili i dva vážení kocourkovští měšťané…" Moravský Krumlov uvádí, že knihovna byla vyzdobena jako mraveniště, děti měly čepičky s Ferdou, uvázaly si puntíkovaný šátek a staly se tak malými mravenečky, na deseti stanovištích prověřili šikovnost mravenečků, úklid lesa, poplach v mraveništi, záchranu mravenčích larev, nácvik házení lasem, záchranu kamaráda, měření společných sil a práce všeho druhu. Sladké překvapení v podobě dortu s obrázkem Ferdy Mravence, berušky a Brouka Pytlíka, našli mravenečci hravě." V Šumperku se v noci sešli v kině, kde našli Brouka Pytlíka, bylo to ale pořádné mraveniště!! A jinde zase nápad dotáhli ještě dál, „na besedu přišli amatérští entomologové Zdeněk Vancl a Jaroslav Seifert. Ale nejsou to žádná béčka. Jeden se podílel na zpracování katalogu hmyzu v naší CHKO Broumovsko a po druhém je dokonce pojmenován jeden druh brouka, kterého našel v Himalájích," prozradili z Police nad Metují. V Suchdole nad Lužnicí besedovali s entomologem RNDr. Jiřím Flíčkem a loučí se pozdravem …nech brouka žít!

Noc s Andersenem v reálu (např.v Rychnově nad Kněžnou) i na dálku spojuje děti národnostně, spojuje děti malých obcí i velkých měst, nezáleží, zda v knihovně nebo dokonce doma u paní knihovnice nocují třeba jen tři malí posluchači pohádek anebo se děti potkají v průvodu městem jako např. v Turnově, kde se průvodu a kongresu zúčastnilo více než 300 dětí a rodičů.. Další lampioňáky hlásí Plzeň-Doubravka, Lobzy, Roztoky, Zásmuky… V Dolanech nají školičku o 14 dětech, a nocovali v počtu 17 dětí, z toho dva přišli po nemoci, aby jim Noc neutekla, a 3 děti z MŠ-předškoláčciJ

ZŠ a Mš Chotýšany : Mezi dětmi byly, stejně jako loni, i děti s postižením – holčička, která nemluví a přece toho tolik napovídá a dnes již slečna, která má sluchovou vadu. Večer byl nejen o čtení, ale i o hrách a soutěžích. Noci předcházel i týden ve školní kuchyni, která se s námi zapojila do této akce a dětem v jídelníčku nabídla například k obědu Honzův vývar ze sekyrky, mňamku Pipi Punčochaté, k svačinkám Mikešův rohlík nebo pamlsek pejska a kočičky.

Každoročně probíhá jednonoční sbírka na dětský hospic v Malejovicích, čísla ještě nemáme spočtena, přesto dovolte citovat z jedné zprávičky Brno-ZŠ Arménská a KJM Lány : „V dílnách jsme kreslili na obaly na knihy, které ušily naše šikovné knihovnice z Lán (a to prosím 200 kusů), vyráběli loutky, zpívali, skládali puzzle, hráli piškvorky, luštili literární hádanky, skákali přes švihadlo (kolik skoků za minutu), doporučuji, výborné na unavení dětí, chatovali po internetu a samozřejmě kreslili pohledy. Před spaním četli pohádky při svíčkách. Na Malejovice jsme vybrali 5.153,- Kč. Všichni jsme odcházeli ospalí, ale spokojení. Naše pátá Noc s Andersenem se prostě vydařila."

Knihovna Jevíčko pro letošní noc se 17 upíry si stanovila cíl předat děti rodičům zdravé a udělat všechno pro to, aby se jim večer líbil. A jak píší knihovnice Stáňa a Pavla: „Noc s Andersenem je jedna z nejnáročnějších akcí pro děti. Fyzicky i psychicky. Ale také jedna z nejkrásnějších. I pro unavené pořadatele. Nedá se to vysvětlit: spíte na zemi, na starosti klubko dětí, které když se nebaví, tak to zjistíte velmi brzy, jste unaveni jako čerti, ale stojí to za to. Máme připravený centrální program, ke kterému se můžete připojit, ale také nemusíte ... nikdo vás k ničemu nenutí. Když jsme se ráno loučili, tak děti hodnotily večer jako super, strašně se jim líbil jen škoda, že musely jít tak brzy spát. Než se rozešel náš realizační tým, řádně jsme se pochválili, pět minut si v tom libovali, jak jsme šikovní. A tu šestou minutu už to byla minulost a připravovala se další akce. A pokud by někdo z vás chtěl okusit zač je toho loket, tak jako my nespaly stovky kolegů po celé republice. Vyzkoušíte si jaký je rozdíl připravit program na hodinku, odpoledne a jak to vypadá, když máte na krku celou noc. Chtěla bych složit velkou poklonu všem, kdo se zúčastní Noci, myslela jsem si, že vás přizvu k jednomu večeru, ale předat se nedá. Musí se zažít. Ona je to totiž skutečně kouzelná Noc s Andersenem."

A společně s dětmi z Josefova Dolu voláme: „Kniho, kniho mého srdce, přečtu si Tě až do konce, ať jsi tenká nebo tlustá, ať je den nebo tma hustá…" a i my spolu ze zdejšími organizátory také poté, co se děti rozešly ke svým rodičům, přemýšlíme, jak v těchto krásných akcích dál pokračovat. Děkujeme za všechny příspěvky, děkujeme všem knihovníkům, učitelům, ředitelům, hasičům, starostům, poslancům, spisovatelům, hercům, sponzorům, kuchařkám i rodičům, bez vás by to nebylo ono! A vyhlížíme s vámi desátý ročník společného nocování s pohádkou. A jak objevil Šumperk, věříme, že i narok na nás čeká

NOC s AnderSENem J

Z Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti

všechny na dálku zdraví Mirka Čápová a Hana Hanáčková